• OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ po bankovní účely: Raiffeisen BANK, Raiffeisen stavební spořitelna, SberBankCZ, Banka Creditas

  • TRŽNÍ ODHADY NEMOVITOSTÍ pro vypořádání majetku při dědickém řízení a pro realitní účely

  • ZNALECKÉ POSUDKY na cenu obvyklou, tržní a reprodukční

Oceňování nemovitostí je vyžadováno především v těchto případech:

  • při daňové povinnosti daně z příjmu při koupi a následném prodeji nemovitosti nebo darování; Zde se zjišťuje rozdíl ceny nemovitosti v okamžiku pořízení a v okamžiku prodeje. 
  • při dědickém řízení; znalecký posudek vyžaduje soudní komisař, který dědictví vyřizuje z pověření Okresního soudu. U dědického řízení se stanovuje cena obvyklá, která vychází z porovnání s jinými prodanými nemovitostmi. Stav nemovitosti a použitá metodika musí být respektována k datu úmrtí zůstavitele.
  • při rozvodovém řízení; vypořádání společného jmění manželů (vlastníky nemovitosti jsou oba manželé). Pokud se manželé na vypořádání nedohodnou, provede vypořádání soud na návrh některého z manželů. Vypořádání provádí soud jedním ze tří způsobů:
  1. reálné rozdělení podle výše podílů
  2. přikázání nemovitosti jednomu nebo více spoluvlastníkům
  3. prodejem a rozdělením výtěžku podle výše podílů
  • Při vypořádání, kdy nemovitost vlastní jeden z manželů, se oceňuje výše vložených společných prostředků za manželství. Zde není důležité o kolik se nemovitost zhodnotila či znehodnotila, ale kolik prostředků ze společného jmění manželů bylo na nemovitost spotřebováno. V tomto případě je nutné prokazování pomocí patřičných dokladů. Při soudním vypořádání stanovuje soud znalce, který provede ocenění nemovitosti. Stav nemovitosti (stáří, opotřebení, provedení) se uvažuje k datu právní moci rozsudku o rozvodu manželství a ocenění se provádí k datu vypořádání a to stanovením návrhu ceny obvyklé.
  • při úvěrovém řízení; jedná se o oceňování pro potřebu peněžního ústavu, kde peněžní ústav vyžaduje záruku. V současné době každý peněžní ústav – banka, má seznam smluvních znalců, kteří mohou ocenění pro zástavu provést podle stanovené metodiky. Jsou i případy, kdy se respektuje do určité výše ceny nemovitosti i jiný znalec. Ocenění se provádí v ceně obvyklé a lze ocenit i stavby nedokončené vč. ceny budoucí dle projektové dokumentace tvořící součást stavebního povolení, tedy potvrzené stavebním úřadem. Peněžní ústavy při tom zpravidla půjčují jen do 60-80% z ceny zjištěné při ocenění.

S oceněním nemovitostí souvisí i oceňování věcných břemen. Nejčastější věcným břemenem bývá doživotní užívání nemovitosti při převodu z rodičů na děti. Zde se oceňuje hodnota zřizovaného věcného břemene. V darovací smlouvě je pak stanoven rozsah užívání nemovitosti a podle tohoto rozsahu se provede i ocenění. Provede se zaměření místností a prostor a vyčíslí se obvyklá hodnota věcného břemena podle zjištěných podkladů v obci. Věcné břemeno se oceňuje pro potřebu upravení ceny při převodu nemovitosti, ale i pro potřebu daňovou u doživotního užívání nemovitosti.

Dědění a darování se přesunulo do zákona o daních z příjmů

Celá problematika dědění a darování se přesunula ze zrušeného zákona o trojdani do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů („ZDP“). Otázku dědění zákon o daních z příjmů považuje za bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu za osvobozený, a to jak pro fyzickou osobu (viz § 4a písm. a) ZDP), tak pro právnickou osobu (viz § 19b odst. 1 písm. a) ZDP). Po vypořádání notářského poplatku za dědické řízení již tedy žádné odvody do státního rozpočtu nehrozí.
 Darování je v zákoně o daních z příjmů zakotveno v nově používaném slovním spojení bezúplatný příjem. Dá se říci, že se ze zákona o trojdani přesunula prakticky všechna osvobození pro fyzické osoby.
Známé pravidlo, že darování mezi příbuznými a manželi nepodléhá daním, zůstalo zachováno i v daních z příjmů. Ostatní darování však již podléhá zdanění sazbou daně z příjmů, což v některých případech může být poměrně více, než kolik činila daň darovací do konce roku 2013.